Dig. 25.3.4
Paulus 2 sent.
Necare videtur non tantum is qui partum praefocat, sed et is qui abicit et qui alimonia denegat et is qui publicis locis misericordiae causa exponit, quam ipse non habet.
Překlad: Má se za to, že "zabít" neznamená toliko, že někdo uškrtí plod [rozumí se lidské dítě pozn. P.D.] ,ale i to, že jej odhodí [pohodí] nebo ten, který jemu odepře potravu a ten, který jej položí na veřejných místech z důvodu milosrdenství, kterého se jemu samotnému nedostává.
Otázky:
1. Zaniká moc patera familias okamžikem odhození dítěte?
2. Jaké bude právní postavení odhozeného dítěte? Jsou dvě možnosti:
2a. Status dítěte bude zachován, bude se posuzovat podle postavení otce v době početí, díte pak bude posuzováno jako osoba sui iuris v postavení otce.
2b. Dítě bude posuzováno jako by nemělo otce, tedy bude jeho status posuzován podle postavení matky v době porodu.
Zkuste prosím zvážit, která varianta se Vám více zamlouvá a proč...
3. Jaké bude postavení nalezence?
4. jak podle Vás hodnotí Paulus ono vystavení dítěte na veřejném místě?
5. Domníváte se, že Paulus v tomto případě směšuje ius vitae necisque a ius exponendi (právo odložit dítěte)?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
7 komentářů:
Otázka 1 - Ano podle mne moc otce nad ditetem jeho pohozenim zanika.
Otazka 2 - Asi bych volil moznost B vzhledem k tomu ze dite neni v moci otce, takze jakoby otce nemelo. A jeho status se tak klasicky odvozuje od postaveni matky v dobe porodu...
Ad 1) Moc otce nad dítětem podle mě zaniká, jelikož jeho odhozením se ho otec zřekl a navíc jej odmítl přijmout do své rodiny, proč by nad ním měl mít tedy moc?
Ad 2) Jelikož jsem řekla, že moc otce nad dítětem zaniká, přiklonila bych se k možnosti 2B. Je možné, že se ho otec zřekl, protože měl pochybnosti, že je jeho. Držela bych se zde principu, že matka je vždy jistá.
Ad 4)pokud někdo odhodí dítě na veřejném místě, je to jako by ho zabil.
Ad 5) asi ano, jelikož odložení dítěte vidí jako zabití, tím pádem je odložení i rozhodnutí o smrti dítěte
1)Myslím si, že moc otce nad dítětem zaniká v momentě, kdy se ho dobrovolně zřekne, tzn. že ho například odhodí
2)Rovněž se přikláním k možnosti 2b, pokud se otec zřekne dítěte, zanikají podle mého všechny jeho vazby k němu, tzn. že dítě ztrácí i to, co by potenciálně "zdědilo" po otci
3)Pokud si to dobře vybavuji, tak otázka zněla jaké bude postavení dítěte po odhození..to mě trochu mate, protože pokud se smrtí dítěte rozumí i jeho odhození, nebo zřeknutí se jej, tak jaké by tedy mělo být jeho postyvení, je-li formálně mrtvo?Znamená to, že odhozením jako-by "nebylo"?
Otazka 3 - Podle mne fikce narozeni v okamziku kdy se ho nekdo ujme. A jeho statut se odvozuje od teto osoby. Takze se dite muze stat razem napriklad otrokem. Ale je to jen muj nazor..
1)souhlasím s ostatními, že zaniká, neboť přece dítě se před něj předloží a on ho buď do rodiny přijme nebo ne. Možná by nezanikla v případě, že by on o tom nevěděl a matka by dítě odložila za jeho zády.
2)já si myslím že 2b a posuzoval bych to podle "mater semper certa est" (matka je vždy jistá)neboť otec nemusí být známý. Otec by mohl být i otrok.
3)nalezenec může mít i postavení otroka. Když ho někdo najde jak se prokáže, že je to osoba sui iuris?
4)no asi snad tak, aby ho našel někdo záměrně a někdo se ho ujal. Za městem ho nikdo najít nemusí.
5)ano v případě, že to byla dcera- bez omezení, jinak mohl odložit postižené dítě dceru i syna.
Správné řešení:
1: Nejprve trochu teorie:
Pravomoc patera familias nad synem byla velmi široká.
V případě dospělého syna byl neomezeným soudcem nad dětmi a nad manželkou in manu, a za jejich prohřešky mohl dát jakýkoliv trest, i trest smrti. takže smrt musela přijít jako následek jistého protiprávního jednání. PF se musel poradit s příbutnými, pokud tak neučinil, mohl být stíhán již za republiky censorskou důtkou, podle císařské administrativy si musel nechat rozsudek smrti schválit státním úřadem:
Dig. 48.8.2.
Ulp.
Inauditum filium pater occidere non potest, sed accusare eum apud prefectum preasideumque debet.
Překlad: Nevyslechnutého syna nemůže PF zabít, ale musí jej obžalovat u prefekta nebo správce provincie.
Dalším vývojem zůstala PF pouze moc trestat mírnějším způsobem, od doby císaře Konstantina bylo zabití syna stíháno jako zvlášť odporné zabití příbuzného (parricidium).
V případě novorozence jej mohl otec zabít nebo odhodit, a to zcela nezdůvodně, teprve ve druhém století po Kr. se toto odhození stalo trestným činem.
Nyní k jednotlivým otázkám:
Nejdůležitější je pátá, poslední otázka (odtud důležité pravidlo - v právních textech, zákonech, smlouvách, atd. se to nejdůležitější skrývá na konci)
Pátá otázka:
Paulus staví na stejnou úroveň odhození a zabití dítěte, a to i v případě, že je odloženo v kolébce před klášter nebo puštěno v kolébce po řece (jako Plaváček či Mojžíš), a to přesto, že zde chybí úmysl zabít..
ad Honza: odložit se mohlo dítě bez ohledu na pohlaví, právo nad životem a smrtí se vztahovalo i na manželku!)
Čtvrtá otázka:
Paulus hodnotí odhození dítěte stejně jako zabití, rozlišuje ovšem zabití navorrozeného dítěte, které je možno zabít bezdůvodně a dospělou osobu alieni iuris pouze po řádném vyslechnutí a soudě.
Třetí a druhá otázka:
Nalezenec bude posuzován podle přirozeného práva, které říká, že dítě bez otce se posuzuje podle postavení matky v době porodu. Tím, že jej PF odložil, se jej zřekl, posuzuje se jako by nemělo toto dítě otce.
Ad Honza: Nalezenec bude mít postavení otroka, pokud byla jeho matka otrokyně. Prokazovat status bude muset nalezenec sám.
Ad Hanka:
dítě samozřejmě nepřestane existovat, pouze přestane otcovská moc nad ním.. proto se bude posuzovat podle matky..
ad katka a Radek .. to je přesně ono..
První otázka:
Z toho, co bylo napsáno, je jasné, že moc PF nad dítětem zaniká
Okomentovat