28. dubna 2008

Zápočtový test z římského práva
Plzeň, 24. 4. 2008

Dig. 40.1.6
Alfenus 4 Dig.
Servus pecuniam ob libertatem pactus erat et eam domino dederat: dominus prius quam eum manumitteret, mortuus erat testamentoque liberum esse iusserat et ei peculium suum legaverat.

Překlad: Otrok, který měl pekulium učinil neformální dohodu o tom, že bude svým pánem propuštěn na svobodu a pekulium mu odevzdal. Pán dříve než jej mohl propustit na svobodu zemřel a v testamentu nařídil, aby byl otrok svobodný a odkázal mu pekulium.

Otázky:
1. Je neformální dohoda uzavřená mezi otrokem a jeho pánem platným právním úkonem?

Ne, pactum (neformální dohoda chráněná praetorským právem) není platná, otrok není subjektem práva nemá způsobilost k právním úkonům.

2. Co je to pekulium a jak je to s nabýváním věcí do pekulia?

Pekulium je majetek, který byl otroku svěřen jeho pánem, aby se o něj samostatně staral. Vlastníkem majetku je stále pán, otrok má pouze detenci ke svěřeným věcem a pokud má držbu, drží pro svého pána. Někdy se mohl pán dohodnout, že až otrok vydělá s pomocí pekulia určitou částku, může tuto částku odevzdat a pán propustí otroka na svobodu.

3. Kterým okamžikem nabývá otrok v tomto fragmentu svobodu?
Smrtí pána, to je okamžik účinnosti testamentu.


4. Posuďte pro případ, že by zřízený testament byl neplatný? Měl by otrok nárok na spíše na navrácení pekulia nebo nárok na propuštění na svobodu?
Spíše na svobodu, podle Ulpiána by měl dědic respektovat skutečnost, že otrok vykonal cše, na čem se s zůstavitelem dohodli a proto by mu měl dát svobodu.




Dig. 5.1.67

Ulpianus 6 disp.

Qui se dicit suis nummis redemptum, si hoc probaverit, exinde liber erit ex quo redemptus est, quia constitutio non liberum pronuntiari praecipit, sed restitui ei libertatem iubet. proinde compellendus erit manumittere eum qui se suis nummis redemit. sed et si latitet, exempla senatus consultorum ad fideicommissam libertatem pertinentium debere induci oportet.

Překlad: Kdo tvrdí, že se vykoupil svými penězi, jestliže se mu podaří toto prokázat, bude svobodný od okamžiku, když se vykoupil, neboť císařská konstituce jej neprohlašuje za svobodného, ale přikazuje, aby jemu byla navrácena svoboda. Proto bude vlastník přinucen propustit na svobodu toho, kdo se svými penězi vykoupil, ale i jestliže se skrývá, příklady senatuconsult a fideikomisů ukazují, že se sluší navrátit svobodu otroku, která jemu náleží.

Otázky:
5. Představte si, že by pán slíbí otroku svobodu, jestliže mu odevzdá vše, co pro něj vydělá, ale po odevzdání peněz tak neučiní. Bude se moci otrok domáhat propuštění na svobodu?
Přestože není dohoda mezi pánem a otrokem formálně platná, podle pozitivního ustanovení (nařízení) císaře musí být otrok prohlášen za svobodného, protože by bylo v rozporu s obecnou slušností držet jej nadále v otroctví.




6. Bude se podle Vašeho názoru otrok, který se po odevzdání peněz a zahájení soudního procesu o svobodu ukryje, považovat do osvobozujícího soudního rozsudku za uprchlého a bude mu hrozit trest pro uprchlé otroky?
Ne, Ulpián píše, že konstituce přikazuje, aby byla otrokovi navrácena svoboda. To znamená, že otrok je svobodný už okamžikem, kdy splatí pánovi domluvené peníze a pán jej musí propustit ze svých služeb. Otrok se po právu považuje za svobodného a nemá úmysl se skrývat.




Dig. 40.1.4.6

Ulpianus 6 disp.

Sive autem exprimetur in contractu ( velut in emptione) hoc " ut manumittatur" sive non exprimatur, verius est libertatem competere.

Překlad: Ať už se ve smlouvě (jako například u koupě) výslovně vyjádří, že otrok má být svobodný nebo se nevyjádří, správnější je, aby byla otrokovi přiznána svoboda.

Příklad: Otrok Stichus požádal svého pána Decima, aby jej za dlouhodobé služby pustil na svobodu. Decimus odmítl, Stichus se obrátil na Decimova nejlepšího přítele Marka, dal mu svoje peníze a požádal jej, aby jej od Decima koupil a pak jej propustil na svobodu. Markus Sticha koupil.

Otázky:
7. Může se po propuštění na svobodu domáhat Decimus neplatnosti kupní smlouvy, protože o tom, že Markus chce Sticha propustit nic nevěděl, a pokud by věděl, pak by jej nebyl býval prodal?
Ne, Decimova může být jedno, proč Markus kupuje otroka, pokud chtěl takovému následku zabránit, měl si to vymínit v kupní smlouvě.




8. Může Decimus povolat Sticha zpět do otroctví pro nevděčnost? Odpověď prosím zdůvodnit.
Ne, Decimus není Stichovým patronem, tím je Markus.




9. Získá Stichus svobodu, pokud jej Markus po odkoupení odmítne propustit na svobodu?

Podle Ulpiána ano, pokud prokáže se vykoupil, pak mu bude od okamžiku vykoupení náležet svoboda.

8 komentářů:

Petra řekl(a)...

8. Může Decimus povolat Sticha zpět do otroctví pro nevděčnost? Odpověď prosím zdůvodnit.
Ne, Decimus není Stichovým patronem, tím je Markus.

Nemohlo by správnou odpovědí být "ano", pokud bychom brali, ze Decimus byl původním majitelem - myšleno tedy tak, že každý (i z dřívějšéch majitelů) má právo povolat otroka zpět do otroctví pro nevděčnost? (Třeba právě proto, že otrok s Markem Decima "podvedli" kvůli propuštění).

Matěj řekl(a)...

když vidim ty odpovedi, tak bych skoro navrhnul snizeni minimalniho poctu bodu pro splneni testu alespon na 5b.....s pozdravem Matěj

Veca řekl(a)...

9) Má nárok otrok na svobodu, i když se vlastně nevykoupil? Došlo k dohodě mezi Markem a otrokem, kdy otrok vlastně dohodu uzavírat nemohl?

Honza řekl(a)...

9) souhlasím s posledním příspěvkem.
4)jak může zůstavitel respektovat dohodu mezi pánem a otrokem, když dohoda byla neformální, z toho dovozuji, že ne písemného charakteru? Podle čeho si mohl být dědic jist, že k dohodě skutečně došlo?

Veca řekl(a)...

4) Pán otrokovi či otec synovi nemohl bez vážného důvodu odejmout pekulium. Proto lze usoudit že otrok v případě nejasností s poslední vůlí nárok na svodobu neměl, kdež to na pekulium ano.

Mgr. Petr Dostalík, Ph.D. řekl(a)...

AD Petra:
Podle mého soudu může propuštěnce povolat pouze jeho patron a ne žádný z jeho bývalých pánů. Kdyby těch pánů bylo více, mohl by kdokoli z nich otroka povolat a tím by vznikla škoda jemu současnému patronovi.

Ad Matěj: 6 z 9 bodů je podle mého soudu dostatečný rozptyl a výsledky ukazují, že zase tak strašmý ten test nebyl.

AD Veca: Jde o to, že otroka nově nabytý pán koupil za peníze, které dostal právě od otroka, kterého kupoval. Takže jakoby za cizí prostředky a otrok mu ty prostředky dal ne proto, aby změnil pána, ale aby se takto oklikou dostal na svobodu.
Přestože dohoda mezi Markem není platná, Ulpián připadá v rozporu s aequitou otroka držet v otroctví a apeluje na praetora, aby jej posuzoval jako svobodného a chránil jej před zotročením. Ulpián se dovolává vyššího principu a uznává morální nárok otroka, přestože tento nárok není formálně platný.

AD Honza: Formálnost nebo neformálnost dohody nehraje v tomto okamžiku roli. I kdyby byla smlouva uzavřena v písemné formě a za svědka šel samotný konzul, stejně nebude platná, protože ji na jedné straně uzavírá otrok, tedy objekt bez způsobilosti. Žádný právní řád na světě by neuznal platnost smlouvy uzavřené ne-subjektem.
Co se týká důkazního břemene, z fragmentu jasně vyplývá, že otrok musí prokázat, že se vykoupil a pokud to prokáže, bude svoboden od okamžiku vykoupení.

Ad Veca2:
Ulpián opět hodnotí situaci z pohledu aequity. Jistě, otrok zůstává stále otrokem, protože poslední vůle nenabyla platnosti. Otrok ale učinil všchno co si se starým pánem dohodl a dědic, který jako by nastupuje na místo starého pána má morální povinnost respektovat pokyn (ačkoli neformální) zůstavitele. Proto se domnívám, že má otrok spíše nárok na svobodu, než na pekulium.

iveta řekl(a)...

dobrý den,chtěla bych se jen zeptat jestli bude možnost v případě pochybnosti o výsledku testu do opraveného testu nahlédnout.děkuji

joe řekl(a)...

Dobrý den, chtěl bych se zeptat kdy budete tento zápočet zapisovat do indexu!Děkuji