Cvičný příklad z římského práva

Dig. 47.10.13.7

Ulpianus 57 ad ed.

Si quis me prohibeat in mari piscari vel everriculum ( quod graece sagyny dicitur) ducere, an iniuriarum iudicio possim eum convenire? sunt qui putent iniuriarum me posse agere: et ita pomponius et plerique esse huic similem eum, qui in publicum lavare vel in cavea publica sedere vel in quo alio loco agere sedere conversari non patiatur, aut si quis re mea uti me non permittat: nam et hic iniuriarum conveniri potest. nam vis ei prohibenda est, quo minus conductione sua fruatur. si quem tamen ante aedes meas vel ante praetorium meum piscari prohibeam, quid dicendum est? me iniuriarum iudicio teneri an non? et quidem mare commune omnium est et litora, sicuti aer, et est saepissime rescriptum non posse quem piscari prohiberi: sed nec aucupari, nisi quod ingredi quis agrum alienum prohiberi potest. usurpatum tamen et hoc est, tametsi nullo iure, ut quis prohiberi possit ante aedes meas vel praetorium meum piscari: quare si quis prohibeatur, adhuc iniuriarum agi potest. in lacu tamen, qui mei dominii est, utique piscari aliquem prohibere possum.

Jestliže mi kdo zakazuje rybařit v moři nebo používat síť, je otázkou, zda jej mohu žalovat z urážky? Jsou takoví, kteří se domnívají, že mohu žalovat s urážky a Pomponius a mnozí říkají, že je to podobné jako v případě toho, když mi někdo nedovolí užívat veřejné lázně nebo sedět ve veřejném divadle nebo sedět nebo rozmlouvat na jiném veřejném místě nebo když mi nedovolí užívat mého majetku, protože pak může být žalován z urážky.
Ale co když zakážu jinému, aby rybařil v moři před mým domem nebo před mou vilou? Jsem odpovědný z urážky nebo ne? A skutečně je moře, podobně jako vzduch majetkem všech, a císařské reskripty často nařizují, že není možné zakazovat jiným rybařit v moři, stejně jako je povoleno chytat ptáky, pouze mohu zakázat, aby mi někdo vstupoval na můj pozemek. A když si lidé přece osobují právo zakazovat rybaření v moři před vlastní budovou, ačkoli to není podle práva, a tedy, jestliže je někým takové rybaření zakázáno, je možné žalovat jej z urážky. Ale v každém případě mohu zakázat rybařit někomu v jezeře, které náleží mě.

Otázky:
1. Kdo je autorem fragmentu a co o něm víte?
2. Z které části Digest pochází tento úryvek a čím je tato část zvláštní?
3. Jaké je právní postavení moře, mořského břenu na straně jedné a na straně druhé veřejných cest nebo lázní?
4. Co se v tomto případě říká o právech osob činit na veřejném a obecním majetku a věcech v jejich vlastnictví. Proč je užití těchto práv hájeno pomocí urážky?
5. Nesprávně se domnívám, že mám možnost zakázat rybařit v moři ti před mým domem a rybaření ti zatrhnu. Je možné žalovat mě z urážky? Mám v úmyslu Tě urazit nebo ponížit? Nebo se urážka dotýká toho, že nadužíváno své vlastnické právo nebo Ti bráním užít Tvoje právo?
6. Zabráním Ti, abys prodal svého vlastního otroka. Jedná se o urážku? Odpověď prosím zdůvodnit.
7. Proč mohu zabránit abys rybařil v mém rybníku a odebrat Ti úlovek, ale v moři před svou vlastní vilou ti nemohu zabránit vléct síť, třebaže mě to obtěžuje?
8. Pronásleduješ lišku na veřejném pozemku, předstihnu Tě a lišku zabiji, dříve než ji ty stihneš dostihnout. Za jakých okolností se bude jednat o urážku?
9. Jaké sociální zájmy hájí urážka (iniuria)?