Fragment č. 5 Zápočtový

Dig. 43.26.3

Gaius 25 ad ed. provinc.

Veluti si me precario rogaveris, ut per fundum meum ire vel agere tibi liceat vel ut in tectum vel in aream aedium mearum stillicidium vel tignum in parietem immissum habeas.

Překlad: Jako když mě uprosíš (doslova prosbami požádáš), abych Ti povolil přes můj pozemek chodit nebo umístit na moje prostranství okap nebo zapustit trám do mojí zdi.

Otázky:
Z kterého právní památky je tento text, kdo je jeho autorerem a co o něm víte?

autorem je římský právník Gaius, cca 180 n.l. pravděpodobně původem z provincie, bližší podrobnosti jeho života nejsou známy, sabinián, text je původně z jeho (jinak nezchovaného) komentáře k provinčníhio ediktu z 25 knihy. Kompilátory byl text zařazen do 43. knihy 26 titulu a 3 fragmentu Digest, jedné ze tří součástí Corpus Iuris Civilis císaře Justiniána.

Co je to prekarium, jak se liší od komodáta a darování?

Prekarium je výprosa, je to reálný kontrakt, při které se přenechává do užívání individuálně určená věc, a to bezplatně, na tak dlouhou dobu, pokud si ji zapůjčitel nebo jeho dědic nevyžádá zpět.
Na rozdíl od darování nepřechází vlastnické právo, a na rozdíl od komodáta není dána přesná doba, po kterou je věc dána do výprosy a po kterou je chráněna proti odnětí.

Proč v případě, který uvádí Gaius se nejedná o služebnost, ať už polní nebo domovní, ale o prekarium? Jaké bude mít tato skutečnost právní účinky?

Pokud mě prosbami požádáš, abys mohl chodit přes můj pozemek, nejedná se o služebnost, protože toto mé dovolení nemá věcněprávní účinky, ale má pouze obligační charakter. To znamená, že budeš moci chodit pouze tak dlouho dokud Ti to nezakážu a toto oprávnění nepřechází ani na Tvého dědice a pokud bych např. prodal pozemek, aniž bych odvolal svůj zákaz, nebude toto Tvé oprávnění zavazovat kupce pozemku.



Dig. 43.26.4.1

Ulpianus 71 ad ed.

Meminisse autem nos oportet eum, qui precario habet, etiam possidere.

Překlad: Nesmíme ovšem zapomínat na to, že ten, který má prekarium také drží.

Ulpián hovoří o držbě. Může podle Vašeho názoru prekarista vydržet? Odpověď prosím zdůvodněte.

Prekarium patří mezi tzv. odvozenou držbu, kdy je prekarista sice chráněn praetorem, ale nemůže vydržet, protože postrádá animus possidendi.


S pomocí následujícího fragmentu určete, jakým způsobem je chráněn prekarista proti odnětí věci, která je předmětem prekaria třetími osobami a zda je tato ochrana účinná proti vlastníkovi věci a proti osobě, která dala věc do prekaria.

V násl. fragmentu je uvedeno znění praetorského držebního interdiktu (nápovědou měla být slova „říká praetor“





Dig. 43.26.2pr.

Ulpianus 71 ad ed.

Ait praetor: " quod precario ab illo habes aut dolo malo fecisti, ut desineres habere, qua de re agitur, id illi restituas".

Říká praetor: „co od něho budeš mít výprosou nebo způsobíš-li se zlým úmyslem, že přestaneš věc držet, pokud bude o tuto věc veden mezi vámi soudní spor, tuto věc jsi povinen mu vydat.“


Dig. 23.2.9pr.

Ulpianus 26 ad sab.

Si nepos uxorem velit ducere avo furente, omnimodo patris auctoritas erit necessaria: sed si pater furit, avus sapiat, sufficit avi voluntas.

Překlad: Jestliže vnuk chce uvést manželku do domu za dědova šílenství, v každém případě bude nezbytná auctoritas patris. ale jestliže bude otec šílený a děd zdráv, bude stačit vůle dědova.

Otázky:
Posuďte pro případ, že
a) je šílený otec, děd však ne.
PF je děd, k uzavření manželství postačí jeho souhlas.
b) Je šílený děd, otec však ne.
Otcův souhlas nestačí musí dát souhlas poručník (curator furiosi) šíleného děda.
c) Je šílený otec i děd.
I tady musí dát souhlas dědův poručník.



Není šílený nikdo, ale nevěsta se odmítne vdávat.

Bez souhlasu snoubenky nelze uzavřít manželství.




Bylo by manželství platně uzavřeno, kdyby se šíleného patera familias zeptali, zda souhlasí a on by nic nenamítal?


Ne, musí být souhlas poručníka, ledaže by měl otec světlou chvilku.


Posuďte pro případ, že by PF nebyl šílený a nevyjádřil by se.

V tomto případě platí zásada, kdo mlčí, souhlasí