Fragment č. 6 Také zápočtový

Dig. 15.1.7.1

Ulpianus 29 ad ed.

Et adicit pupillum vel furiosum constituere quidem peculium servo non posse: verum ante constitutum, id est ante furorem vel a patre pupilli, non adimetur ex his causis. quae sententia vera est et congruit cum eo, quod Marcellus apud iulianum notans adicit " posse fieri, ut apud alterum ex dominis servus peculium habeat, apud alterum non, ut puta si alter ex dominis furiosus sit vel pupillus, si ( ut quidam, inquit, putant) peculium servus habere non potest nisi concedente domino. ego autem puto non esse opus concedi peculium a domino servum habere, sed non adimi, ut habeat". alia causa est peculii liberae administrationis: nam haec specialiter concedenda est.

Překlad: A přidává, že nedospělý chlapec nebo šílenec nemůže zřídit pekulium otrokovi. V pravdě před ustanovením, to je před šílenstvím nebo od otce nedospělého chlapce, nemůže být (pekulium) bráno z těchto důvodů (chlapci nebo šílenci) otcem zpět. A tento názor je správný a shoduje se s tím, co připojil Marcellus, když u (komentáře k) Juliánova spisu poznamenal: „může se stát, že u jednoho ze dvou pánů bude mít otrok pekulium, u druhého ne, jako například když by jeden z pánů byl šílený nebo nedospělec, jestliže (což věru, říká, mají právníci) zato, že nemůže mít otrok pekulium, jestliže nebyl dán souhlas pánem. Já ovšem soudím, že nemusí být dán (výslovný) souhlas otrokovi pánem, ale proto, aby otrok pekulium měl, nesmí mu být (toto) pekulium odejmuto.“
Jiný případ je pekulium spravované svobodnou osobou (pek. svobodné správy). Neboť zde musí být souhlas udělen zvláštním způsobem.


Otázky:
Co je to pekulium?
Soubor majetku, který dává otec rodiny do správy otrokovi nebo svému synovi. Vlatníkem věcí, které tvoří pekulium je stále pater familias.


Koho označují Digesta jako „pupillus“ nedospělý chlapec?

to je osoba mezi 7-12 rokem.


Kdo je vlastníkem pekulia za jeho trvání, a kdo má k pekuliu držbu? Pater familias nebo otrok? Bude otázka řešena jinak v případě syna v moci otcovské?


Vlastníkem pekulia je stále pán, pán má i držbu věcí, které jsou v pekuliu, otrok i nedospělý syn vykonávají faktické ovládání věci corporalis possessio, nedrží však pro sebe, ale pro svého pána (otce).

Může syn, který má peculium castrensae s tímto disponovat pro případ smrti?

Ano, peculium castrensae je speciální případ, jsou to věci, které nabyl za trvání vojenské služby (žold, kořist, dědictví po spolubojovníku apod.)



Základní teoretickou otázkou, na kterém záleží řešení příkladu je, zda je třeba ke zřízení pekulia svobodné vůle, nezkalené šílenstvím a zda je tato vůle třeba i pro zachování pekulia. Pokuste se určit, jaký mají na tento teoretický problém názor názor Julián, Marcellus a Ulpián?


Nakonec se shodují na tom, že ke zřízení musí mít pater familias způsobilost k rávním úkonům, a pokud ji pozbude (zešílí), pak pekulium trvá dále a otec jej nemůže odejmout, protože k odejmutí je také potřeba způsobilost k právním úkonům.



Proč nemůže šílenec nebo nedospělý chlapec zřídit platně otrokovi pekulium?


Nemá způsobilost k právním úkonům.




Jaký bude osud pekulia v případě, že pater familias zešílí až poté, co ustaví otrokovi pekulium? Stane se opět součástí pánova majetku nebo je bude dále spravovat otrok

Viz pátá otázka, pekulium trvá, správcem je pořád otrok.






Jakým způsobem může nedospělým chlapec, který nemá nad sebou PF zřídit svému otrokovi pekulium?


Pomocí svého poručníka, tutora.




Jak by tomu bylo v případě, že by nezešílel pater familias, ale otrok? Posuďte otázku držby a vlastnictví k věcem, které jsou předmětem pekulia!

U věcí, které má pán ve vlastnictví, je vlastnictví stále zachováno. U věcí, které jsou v držbě, přestane pán držet, prtože šílený otrok nemůže vkonávat corporalis possessio pro jiného.